>> www.hdgl.fun/historie/alternetivni-cile/
Současní hráči discgolfu už si asi nedokážou představit, že by se jamka dala dokončit jinak, než typickým cinknutím řetězů. Přesto ve své době vzniklo hned několik alternativ discgolfových terčů a stále existují hřiště, která jsou jimi vybavena. Navíc, kdo četl pozorně discgolfová pravidla, určitě mu neušlo, že ani v současné době není zakázáno použití jiných cílů, než jsou klasické koše.
První z alternativních konceptů o kterých si dnes napíšeme navrhl Ken Krengel. Byl jím koš s velkým bubnovým deflektorem nazvaný Soucer Golf. Pikantní skutečností je, že Krengel byl bývalým spolupracovníkem Eda Headricka, kterému pomáhal s prodejem košů Mach I. Po té co zkrachoval jejich společný projekt prodeje skluzavek Red Rumbler, společníci se rozešli a Kena napadlo vyvinout a prodávat discgolfové koše alternativní k Stedyho řetězovému konceptu. Svým zákazníkům demonstroval, že když v protivětru hodí do koše Mach I disk v pozici nose up, vítr, který profoukne řetězy, vyhodí disk z koše ven, zatím co u jeho košů Saucer Golf se nic podobného nestávalo. Dlužno ovšem podotknout, že kromě této výhody měl Saucer Golf i mnoho nevýhod. Tvar deflektoru nemilosrdně trestal i drobné nepřesnosti v patování, takže hráč který na ně dokázal úspěšně patovat, byl pak v tomto oboru skutečný mistr.
Sláva košů Saucer Golf prudce pohasla po turnaji The Sky of 10 000 Frisbees v Minnesotě v roce 1978. Kurz postavený Joe Feidtem a Jimem Chalasem byl vybaven právě koši Saucer Golf. Ten den bylo mimořádně špatné počasí, lilo jako z konve a i to možná přispělo k faktu, že po turnaji všichni hráči tyto koše svorně nenáviděli.
Dnes si můžeme definitivně říci, že koše Soucer Golf neprorazily. Přesto se jejich výrobci podařilo jimi vybavit několik discgolfových kurzů a existují hřiště, kde je najdete dodnes. Pokud by vás například vítr zavál do města New Brighton v Minnesotě, dojděte si na kolečko na hřiště v Hansen Parku. Další z kurzů vybavených koši Soucer Golf pak najdete opět v Minnesotě, tentokrát v Moir Parku ve městě Bloomington.
Dalším ze zajímavých nápadů jsou tónové tyče. Tento koncept discgolfového terče představují kovové válce, které při zasažení vydají jasný zvuk. Díky tomu je možné kontrolovat zásah terče i na větší vzdálnost. Svého času existovaly oficiální tónové terče TubeTone.
Dnes se nejčastěji setkáme s cíli improvizovanými. Například Plug Ugly Disc Golf Course v San Andreas v Kalifornii je vybaven cíli vyrobenými ze starých lahví na propan. Důvodem k jejich instalaci byly nízké náklady.
Kurz Mossy Pines v Battle Ridge Canyon v Montaně se nachází v národním parku ve výšce 1828 m nad mořem. Ve špatně dostupném terénu navíc na chráněném území bylo nutno sáhnout ke kompromisu. Neznámý kutil proto na stromy v parku rozvěsil 18 palců dlouhé trubky z PVC. Aby byl zásah slyšet, je uvnitř umístěn zvonek. Jednoduché, levné, snadno instalovatelné i odstranitelné, někdy ovšem ne zcela spolehlivé.
Tolik k cílům řekněme oficiálním. Poměrně snadným pátráním na internetu jsem našel celou řadu vtipných a jednoduchých alternativních cílů. Některé jsou variací řetězových košů, jiné tónových. Narazil jsem i na zajímavý článek o vzniku kurzu Ascot Disc Golf Course ve městě Christchurch, kde autor využil levné tónové cíle, aby hřiště rychle uvedl do života, to vše s předpokladem, že budou v budoucnu nahrazeny koši tradičními.
Z většiny fotografií je patrné, že současní tvůrci alternativních košů zpravidla hledají cenově přijatelná řešení a nejlépe i s jednoduchou instalací. Cinknutí je ovšem cinknutí, takže na Discgolf Pro Tour se s nimi asi nesetkáme.
>> nahoru
>> další kapitola
<< předchozí kapitola
<< zpět na historii
>> zdroje, ze kterých vycházím